Jdi na obsah Jdi na menu

Macocha

6. 10. 2007

http://www.propast-macocha.cz

Propast Macocha

 

 

 

Propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu ("Light hole") v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 - je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Od 1. července 2007 je znovu otevřen zrekonstruovaný Horní můstek nad propastí Macocha.

Pohled do hlubin propasti Macocha

 

 

 

Propast Macocha, jež dostala jméno podle pověsti ze 17. století, vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů. 

 Dnem propasti Macocha protéká říčka Punkva. Ta vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od severu a východu. Vody Punkvy se poprvé objevují na denním světle na dně Macochy. Zde v Dolním jezírku znovu mizí do podzemí a protékají Punkevními jeskyněmi. Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní, z části protékaných podzemními vodami. 

Propast Macocha - z historie výzkumů

 

 

 

V roce 1723 do propasti jako první sestoupil mnich minoritského kláštera Lazar Schopper, čímž byla zahájena dlouhá řada odvážných činů nadšenců i skutečných badatelů, kteří s nasazením vlastních životů odhalovali krok za krokem tajemství Macochy. Významným mezníkem byl rok 1856, kdy do propasti podnikl výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy K. Absolon. Výsledkem vědeckých výprav bylo detailní probádání samotné propasti i jeskyní na propast vázaných. Tyto práce vyvrcholily v roce 1914 zpřístupněním suché části Punkevních jeskyní. V letech 1920-1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě. Více z historie ...

Propast Macocha součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice

 

 

 

Amatérská jeskyně leží v severní části Moravského krasu a je nejdelším jeskyním systémem v České republice - téměř 35 km. Jeskyně je tvořena Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, jeskyní Novou Rasovnou s propadáním Bílé vody, jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyní, propastí Macochou a ve vývěrové části pak Punkevními jeskyněmi.

 

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

Pravdivá pověst propasti Macocha

 

 

 

Ve nedaleké vesnici Vílémovice žil mladý sedlák Hálek. Jednoho dne jeho žena začala postonávat, chřadla, až jednoho dne zavřela oči navždy a nechala po sobě malého chlapce, sirotka.

Za nějaký čas se sedlák znovu oženil, hospodářství vzkvétalo a sedlák se začal opět usmívat. A než se sešel rok s rokem, nové hospodyni se narodil chlapeček. To bylo radosti! Zato na Martina, na toho sirotka, přišly zlé časy. Ať dělal co dělal, nic nebylo maceše po chuti pořád jen hubovala. Inu proto na něj zanevřela, že právě on dostane celé hospodářství, a její vlastní dítě nic.

Sedlák si brzy všiml, že Martin se má u nové mámy zle. Tajně mu přilepšoval, ale nahlas si netroufal před ženou nic povědět, myslil si: Nač dělat v chalupě rozbroje? Žena je pracovitá, pořádná, však se to nějak samo srovná.

Jednou v létě jel hospodář do města na trh a mladšího synka vzal s sebou. Doma zůstala panímáma sama s Martinem. Řekla mu: "Víš co? V lese je plno jahod, vezmeme si hrnky a nasbíráme si jich." Chodili po lese, na stráni našli v trávě plno voňavých jahod, keře byly obsypané malinami a brzy měli vrchovaté džbánky. Až najednou se dostali do míst, kam si málokdo z vesnice troufl. Černala se tu propast, temná, studená a hlubokánská, až se tajil dech a v té propasti se zelenalo jezero a o tom si lidé vykládali, že nemá dno. Selka i chlapec se zarazili a chtěli rychle odejít odtud pryč, tu si macecha všimla, že na srázu propasti roste jahodí a v něm se červenají jahody, pěkné a veliké, až se smály. Bleskla jí hlavou hrozná myšlenka. Rozhlédla se, jestli jsou v lese sami, a řekla Martinovi na oko laskavě: "Podívej se na ty pěkné jahody! Natrhej je, byla by to věčná škoda, nechat je být." Martin se bál, ale odepřít maceše, to si taky netroufal. Naklonil se nad okraj propasti a tu do něho selka strčila, až zavrávoral, pustil hrnek a padal do hlubiny. 

Macecha se otočila a prchala od propasti, ještě pořád slyšela, jak Martin vykřikl. Bloudila po lese, jako by ji někdo štval, a stále jasněji si uvědomovala, co provedla. Copak by jí to mohl někdo odpustit? Mohla by ještě spokojeně žít? Jako by ji nohy samy donesly znovu k propasti, zakryla si oči a skočila dolů.

Sedlák se vrátil z města, vypřáhl koně a vůz dal do kolny. Přijde do jizby, ale v chalupě prázdno, pec studená, chlapec i žena někde pryč. Už zvonilo klekáni a oni pořád nikde a navíc se začalo mračit, chystalo se k bouřce. Šel se tedy optat k sousedům kam šli: "Vzali si hrnky a šli do lesa na jahody," dověděl se. Padla na něho divná úzkost.

Už neměl doma stání, nečekal, sebral se a rovnou do lesa. Chodil křížem krážem, volal a poslouchal, všecko nadarmo. V tom se spustila, divoká bouřka, vítr ohýbal stromy a hrom bil, jako by se nebe hroutilo. Poslouchal a zdálo se mu, jako by v tom rachocení slyšel slabý pláč. A přímo od propasti! Sebral všecku odvahu, lehl si nad sráz, naklonil se nad hlubinu a polekal se! Mnoho metrů pod ním visel na větvích borovice jeho Martin. "Drž se, jen ještě chvilku se drž, doběhnu pro lano, vytáhneme tě!".

Běžel zpátky do vesnice, svolal sousedy, pobrali provazy a žebříky a spěchali cestou necestou k propasti. Přišli ještě včas. Vytáhli Martina nahoru. Byl promoklý a odřený, místo řeči jen plakal. "Kde je máma?" ptal se sedlák. Teď se teprve dověděli, jak Martin padl do propasti a jak zázračně se zachránil. A macecha? Na srázu propasti, na jednom křoví, co rostlo z jeho úbočí, našli šátek. Už si domysleli, co se stalo.

Od těch dob se propasti říká Macocha. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí vítr a bije hrom, bývá slyšet z propasti pláč. To prý v ní naříká nešťastná macecha ...

 

 

Vyhlídkové můstky propasti Macocha

Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 - je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Horní můstek propasti Macocha

Původní dřevěnou vyhlídkovou verandu (gloriet) nad propastí dal zbudovat kníže Liechtenstein v roce 1820. Na jejím místě byl v roce 1882 zbudován brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů dnešní Horní můstek. Ocelové konstrukční prvky můstku o hmotnosti 2500 kg vyrobily blanenské železárny.

Obrazek

Obrazek

Dolní  můstek propasti Macocha

Dolní můstek byl zbudován Klubem českých turistů v roce 1899 nákladem 800 zlatých. S malými opravami sloužil veřejnosti do dubna roku 2000. Zchátralá konstrukce musela být z bezpečnostních důvodů vyměněna. Opravený můstek byl otevřen na podzim roku 2001. Výzkum Macochy v letech 1913 - 1933 usnadnil ocelový žebř z Dolního můstku.

Obrazek

Obrazek

 

 

Zajímavosti o propasti Macocha

Propast Macocha je nejznámnější propastí CHKO Moravský kras a součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Propast je zhruba je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů, hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Rozměry propasti umožňují její celkové denní osvětlení a proto je řazena do kategorie propastí "Light hole". V této kategorii je propast Macocha nejhlubší ve střední Evropě. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187,5 metrů.

"Propastná" čísla

 

údaj

hodnota

největší hloubka (suché) propasti Macocha

138,5 metrů

ověřená celková hloubka propasti Macocha

187,5 metrů

ověřená hloubka Dolního jezírka na dně Macochy

49 metrů (rok 2000)

největší délka propasti Macocha

174 metrů

největší šířka propasti Macocha

76 metrů

délka vlastního jícnu Macochy

114 metrů

délka největšího jeskynního systému ČR - Amatérské jeskyně

35 kilometrů

hloubka nejhlubší suché propasti ČR - Rudické propasti

153 metrů

 

Po propasti Macocha byla pojmenována planetka

Po propasti Macocha byla pojmenována planetka putující vesmírem, a to v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Macocha je vůbec první propastí, po níž bylo pojmenováno nějaké vesmírné těleso. Je veliká jen několik kilometrů a obletí kolem Slunce jednou za čtyři roky. V roce 1998 ji objevil Petr Pravec z hvězdárny v Ondřejově u Prahy. Její základní označení je 1998 YJ12.

Sebevrahy Macocha přitahuje

V propasti Macocha někteří lidé stále dobrovolně uzavírají svůj život. O tom, že Macoše dodává popularitu předlouhá řada sebevrahů, psal už v roce 1894 Karel Absolon. Podle něho neučinilo přítrž ani zpřístupnění dna Macochy. Sebevrazi se vrhají do propasti z Horního můstku. Po pár sekundách letu obvykle dopadá tělo na "Kámen sebevrahů". Od počátku 30. let minulého století spáchalo skokem do Macochy sebevraždu více jak 70  lidí.

Propast Macocha součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice

Amatérská jeskyně leží v severní části Moravského krasu a je nejdelším jeskyním systémem v České republice - téměř 35 km. Jeskyně je tvořena Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, jeskyní Novou Rasovnou s propadáním Bílé vody, jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyní, propastí Macochou a ve vývěrové části pak Punkevními jeskyněmi.

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

http://www.propast-macocha.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář